Dopis Napoleona Josefíně
Se stejnou vitalitou a energií, s kterými řídil Napoleon svá vojska, psal dopisy nejrůznějšího druhu. Za svůj život jich stihl vyprodukovat víc něž pětasedmdesát tisíc, přičemž ty milostné ukazují schopného vojevůdce v roli beznadějného romantika. Následující dopis napsal své milované Josefíně poté, co spolu strávili první noc.
Paříž, Prosinec 1795
"Probouzím se s myšlenkami na vás. Váš portrét a vzpomínky na opojný večer, který jsme včera společně strávili, nedávají mým smyslům pražádný čas na odpočinek. Sladká, nedostižná Josefíno, kdybyste jen věděla, jaký vliv máte na mě i na mé srdce. Kdybyste se rozzlobila, viděl bych vás smutnou, nebo v nesnázích, i moje duše by byla nutně otřesena smutkem a já bych nemohl nalézt mír.
Ten však stejně nemám, protože jsem už dávno podlehl hlubokým citům, které mě stravují, když slíbávám z vašich rtů i vašeho srdce lásku, která mě spaluje sladkým ohněm. Minulou noc jsem si teprve uvědomil, že žádný portrét na světě nedokáže zachytit kouzlo vaší osobnosti. V poledne odjedete z města, já vás však znovu uvidím už za tři hodiny.
Do té doby, mio dolce amor, vám posílám tisíce polibků, neposílejte mi však žádný zpátky, neboť potom by se má krev vzňala."
